|
|
Návrh marketingové strategie pro firmu ITAB, s.r.o. na rumunském trhu
Koudela, Tomáš ; Šimberová, Iveta (oponent) ; Heralecký, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je návrh marketingové strategie firmy. V první části jsou předloženy teoretické poznatky z oblasti marketingu, marketingové strategie, analýzy konkurence a způsobů proniknutí na trh. V druhé části je představena společnost a provedena analýza současného stavu. Dále se práce zabývá analýzou situace a konkurence na rumunském trhu (vyhledáváním potencionálních distributorů a jejich hodnocením). Na základě provedené analýzy je navržena vhodná marketingová strategie, varianty proniknutí na dané trhy a propočet nákladů. Tyto varianty jsou následně vyhodnoceny a vybrána nejvhodnější.
|
|
|
Komparace pozice rumunského a litevského premiéra v době vlády prezidentů Klause Iohannise a Daliy Grybauskaité
Karásková, Kristýna ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací pozic premiérů Rumunska a Litvy v době vlády prezidentů Klause Iohannise a Daliy Grybauskaité. Práce se zabývá jak ústavní, tak praktickou pozicí premiérů obou zemí. Obě země jsou součástí postsovětského prostoru a prošly si demokratickou tranzicí. Zároveň Rumunsko i Litva jsou země s přímo voleným prezidentem a potencionálně spadají do kategorie semiprezidentských režimů. Pozice premiéra v těchto zemích je kvůli přítomnosti přímo voleného prezidenta specifická. V práci byla využita komparativní metoda, konkrétně typ tzv. kontrastu kontextů. Tato teorie napomáhá porozumět určitému fenoménu skrze jeho kontext. Cílem práce je tedy poukázat a porozumět podobnostem a rozdílům v postavení premiéra, v praxi a v ústavě, těchto potenciálně semiprezidentských zemí. Práce také upozorňuje na jiné institucionální prvky, které využívají premiéři k vyvažování prezidentské role. Pozornost je věnována i fenoménu kohabitace a postavení premiéra v kohabitaci s nestranickým prezidentem.
|
|
|
Konkurenceschopnost zemí střední a východní Evropy
Ustiuzhantseva, Polina
Tato bakalářská práce se věnuje konkurenceschopnosti zemí střední a východní Evropy. V teoretické části je popsán koncept konkurenceschopnosti a způsoby měření makroekonomické konkurenceschopnosti. V metodické části jsou stanoveny indikátory, na jejichž základě je následně v praktické části provedena komparace konkurenceschopnosti zemí střední a východní Evropy. Praktická část práce se také zabývá porovnáním výsledků měření zvolených indikátorů. Podle zvolených indikátorů jsou identifikovány slabé a silné stránky zemí střední a východní Evropy. V poslední řadě jsou formulována doporučení pro zvýšení konkurenceschopnosti vybraných států. V diskuzní části jsou porovnány dosažené výsledky s výsledky jiných autorů a diskutováno o možných nedostatcích zvolených indikátorů.
|
|
|
Mass protests in Romania and France: a comparison of contemporary anti-establishment movements
Boudová, Kristina ; Bauer, Paul (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Mass protests in Romania and France: a comparison of contemporary anti-establishment movements Autor: Kristina Boudová Abstrakt Tato práce porovnává dvě populistická společenská hnutí: Žluté vesty ve Francii a hnutí #rezist v Rumunsku, která vznikla jako reakce na politickou a ekonomickou nespokojenost. Hnutí se podobají ve své kritice elit, korupce a sociální nerovnosti, přičemž zmíněné elity definují odlišně. Prostřednictvím komparativní analýzy původu, cílů, strategií a výsledků těchto hnutí byly identifikovány podobnosti a rozdíly mezi oběma hnutími co se jejich populistických rysů týče. Zjištění vycházejí z komplexní povahy populismu jakožto politického fenoménu, který může v různých regionech a kontextech nabývat různé podoby.
|
|
|
Evropská politika v období rumunského předsednictví
Kašpar, Tomáš
Diplomová práce se zabývá výkonem rumunského předsednictví v Radě EU v prvním pololetí r. 2019. Záměrem práce je analýza jednotlivých kroků Rumunska, které vedly k posunu legislativního procesu v souvislostech, a také zhodnocení předsednictví. Text je strukturován do tří pomyslných částí. Autor v první části vymezuje problematiku mandátu předsednictví v Radě EU. V druhé části se věnuje Rumunsku, jeho vztahu s EU a okolnostem, za kterých vstupovalo do čela Rady EU a ve třetí části jsou analyzovány kroky vedoucí k legislativnímu postupu, kterých Rada EU pod vedení Rumunska dosáhla. Také je zde předsednictví hodnoceno dle stanovených prioritních pilířů Rumunska.
|
|
|
Plnění závazků v NATO: free-riding "nových členů"
Slánský, Jan ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá příčinami fenoménu free-ridingu a přístupem k plnění závazků vůči NATO a burden-sharingu obecně u "nových" členů NATO. Pro výzkum bylo zvoleno období 2015-2019 a metoda kvalitativní komparativní analýzy (QCA) v kombinaci se třemi případovými studiemi. QCA se zaměřila na čtyři nezávislé proměnné - ekonomickou situaci, vnímanou míru hrozby, strategickou kulturu (atlantismus/evropeismus) a ideologickou orientaci vlády (levice/pravice). Vnímaná míra hrozby se ukázala být nezbytnou a potenciálně i dostatečnou proměnnou. Mezi zkoumanými případy však nebyl takový, který by dostatečnost empiricky potvrdil. Nejjednodušší kombinací proměnných, která vedla k plnění závazků a byla podepřena existujícím případem, byla kombinace intenzivně vnímané míry hrozby a strategické kultury charakteristické atlantismem. Neboť již existující výzkumy na téma freeridingu naznačují, že se jedná o multikauzální fenomén, autor se kloní k názoru, že tato zmíněná kombinace proměnných je nejjednodušší dostatečnou. Ekonomická situace se ukázala bez významnějšího vlivu. Výsledky QCA rovněž označují ideologickou orientaci vlády jako bez významného vlivu. Případové studie však naznačují, že charakteristiky vlády jako je autoritářství, populismus a regionální ambice mohou zapříčinit nárůst v plnění závazků i...
|
|
|
Politika paměti a nostalgie: dnešní obraz bývalého režimu a Nicolae Ceaușeska na sociálních sítích
Smitková, Klára ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vzpomínání a nostalgii na bývalý rumunský komunistický režim a jeho dlouholetého vůdce Nicolae Ceauşeska. Práce nejdříve shrnuje základní důvody, proč došlo k pádu režimu a následně se snaží vykreslit základní vývojovou linku v oblasti vzpomínání na bývalý režim a Nicolae Ceauşeska a zmapovat, jak se nostalgie k režimu v průběhu let vyvíjela a co bylo příčinou jejích proměn. Zároveň definuje faktory, které ovlivnily nárůst nostalgie v průběhu let a její hlavní rysy. V praktické části se práce soustředí na vzpomínání a nostalgii v digitálním prostoru, a to konkrétně na sociálních sítích. Jádrem celé práce je výzkum na Twitteru a Instagramu, kde pomocí analýzy sentimentu a multimodální analýzy autorka analyzuje příspěvky týkající se režimu a Nicolae Ceauşeska a na jejichž základě se snaží určit jejich hlavní charakteristiky a zda vykazují prvky nostalgie. Nakonec se snaží vykreslit obraz, jaký dnes má komunistický režim Nicolae Ceauşeska na sociálních sítích.
|
|
|
Aplikace článku 7 Smlouvy o Evropské unii: případy Polska, Maďarska a Rumunska
Sechovcová, Anežka ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Některé členské státy Evropské unie se v současnosti potýkají s krizí právního státu, která se vyznačuje především ohrožením nezávislosti soudnictví, médií nebo svobody slova. Nejkritičtější je situace v Maďarsku a Polsku, kde podle evropských institucí dochází k systematickému porušování této hodnoty. Mezi členské země potýkající se s krizí právního státu patří ale také Rumunsko, a to zejména kvůli ohrožení nezávislosti soudnictví a omezení protikorupčních opatření. Vzhledem k tomu, že je hodnota právního státu zakotvena v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, je její porušování důvodem k sankcím. Evropská unie disponuje řadou nástrojů, díky kterým může tyto státy sankcionovat a současně také chránit evropské hodnoty. Mezi ten nejdůležitější patří mechanismus článku 7 Smlouvy o Evropské unii, kvůli kterému může daný členský stát přijít o hlasovací práva v Radě Evropské unie. Diplomová práce díky metodě process tracing sleduje kroky evropských institucí k aplikaci tohoto mechanismu v případech Polska, Maďarska a Rumunska. Cílem práce je stanovit, zda mezi jednotlivými případy existuje provázanost, nebo dominují spíše odlišnosti. Na základě provedené komparace lze konstatovat, že v jednotlivých případech se objevují podstatné rozdíly.
|
|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod kontrolu nového vedení státu. Likvidace předchozího režimu proběhla ve skutečnosti odstraněním bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s komunistickou vládou, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavou garantovaného demokratického zřízení.
|
|
|
Český Banát - vymírající komunita nebo oblast s perspektivní budoucnosti?
Blümelová, Iva ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Freidingerová, Tereza (oponent)
Český Banát je území v Rumunsku, ve kterém žije v šesti typicky českých obcích početná česká komunita. Po více než 180 let si udržela český jazyk, tradice, zvyky i způsob života. Po změně režimu v roce 1989 mnoho obyvatel odchází do rumunských měst nebo zpět do České republiky. Práce se zabývá historií osídlení, vývojem počtu obyvatel, způsobem obživy a školstvím v těchto obcích. Na základě šetření, které proběhlo ve školách, jsou zpracovány názory a postoje mladé generace o představách budoucího života. Protože formy pomoci směřující do oblasti z České republiky jsou pro budoucí vývoj důležité, je jim věnována samostatná kapitola. Na závěr je nastíněna možná budoucnost této komunity, která je nyní díky reemigraci ve velkém ohrožení. Klíčová slova: Češi v zahraničí, Banát, Rumunsko
|
host ::
RSS.